Název

Podzim 2019 Konrádov 13.-15.9.

Popis

Podzimní pěší babinec v pořadí 8. se uskutečnil opět za neskutečně krásného počasí v malebném prostředí Kokořínska. V obci Konrádov, asi 4 km od Mšena, 10 km od Kokořína a asi do 20 km od Bezdězu, jsme bydlely chalupě č. 4, kde se narodila babička současného majitele.
https://www.e-chalupy.cz/kokorinsko/ubytovani-konradov-chalupa-pronajmuti-9102.php
Jako vždy jsme měly pohodlí - 3 ložnice, vybavenou kuchyň-jídelnu s krbem a venkovní posezení s krbem na terase.
V sobotu jsme zvolily za cíl Pokličky (pískovcové útvary ve tvaru obřích hub) a hrad Kokořín. Malebná krajina jen mírně zvlněná bez výraznější poskvrny přílišné civilizace, lesy, louky rozumné množství turistů, dobrá nálada i pivo Pobuda nám vytvořily úžasné prostředí pro pohodový výlet. Růženka se s námi vydala jen na začátek trasy, neb měla obavy o své kyčle, ale aspoň s námi dorazila do trampské osady Bílé skály, založené v roce 1958. Poté jsme již bez Růženky pokračovaly na Pokličky s výhledem na hrad Kokořín, jehož směrem jsme se pak po Máchově stezce vydaly. Pod hradem v restauraci Pobuda jsme poobědvaly a vystoupaly na romanticky přestavěný hrad. Odtud jsme pokračovaly ve směru k domovu překrásnou krajinou s velkým množstvím vkusných, často roubených chalup a pískovcových skal, které byly rozeseté po celé cestě lesem. Závěr túry byl nečekaný a velmi působivý - skalní útvar zvaný Bludiště, kde jsme se prosmýkávaly skrz úzké skalnaté průrvy či slézaly pomocí řetězu strmou část skály. Nakonec jsme dorazily do Ráje (asi 1,5 km od Konrádova), kde jsme se odměnily v restauraci Bernardem.
Přestože jsme v sobotu urazily 22 km mírným terénem, namožené nožky ráno cítila nejedna z nás. Po snídani jsme se sbalily a auty vyrazily na 4 km vzdálený hrad Houska. Původně jsme neměly v úmyslu hrad navštívit, ale, když jsme se dozvěděly, že jeho staronový majitel polozbořený hrad z vlastních zdrojů opravuje, nedalo nám nepřispět a zajímavá prohlídka s osobitým průvodcem nám byla odměnou stejně jako fascinující pohled na Bezděz z oken hradu. Asi 200 m od hradu je z vyhlídka na Říp. Byl sice trochu opar, o to magičtější byl pohled na symbol původu České země. Auty jsme se pak přesunuly o další 4 km do vsi Žďár, která má téměř tajný unikát. Skanzen s malebnými roubenkami všech velikostí není sice nic neobvyklého, ale základ obce tvoří skalnatý pískovcový val, do něhož v dávné minulosti lidé vyhloubily otvory velikosti menších místností a kde přežívaly tuhé zimy. Dnes jeden z obyvatel využívá pískovcovou místnost jako garáž, kam se jeho vůz pohodlně vejde. V Doksech jsme poobědvaly a po páté hodině dorazily domů.
Účastnice - 7 děvčat: Irča, Jitka, Monika, Růženka, Světlana, Věrka, Zuzka a pejsek Sanynka.

Nastavení